Chtěl bych být medvídkem...

Zadala jsem studentům úkol, aby napsali, jakým zvířetem by chtěli být, kdyby mohli. 

A takhle to dopadlo:

Jako obvykle, nejvíc se nám urodilo koček a kocourev  ;-) 

Anastasia:
Když jsem připravovala domácí úkol, neměla vůbec nápad, jakým zvířetem chtěla bych být. Hledala jsem na internetu nějaký test. Našla jsem jeden test "Jaké zvíře byste byli?". Udělala jsem ten test na webu. Podle testu já bych byla kočkou. Výsledek chtěla bych přečíst:

"Vašim vnitřním zvířetem je jednoznačně kočka. Nepotrpíte si na laciná gesta a není jednoduché proniknout do vaší blízkosti. 

Vaše nároky na ostatní jsou značně vysoké a rozhodně se nekamarádíte na počkání. Potrpíte si na originalitu a respektujete osobnost člověka. Jste ale také značně náladoví a nepříliš spolehliví. Pokud jde o váš vlastní prospěch, jste schopni jít i přes mrtvoly."

Líbí se mi, jaké kočky jsou. Že nejsou tak oddané jako psi, že mají svoji hlavu, neposlouchají majitela vždycky, ale jsou nezávislé. Také se mi líbí jejich tiché a elegantní chování. Někdo řekl: kdysi se lidé chovali ke kočkám jako k bohům.

Marina:

Kdybych byla zvíře, byla bych kočkou. Žila bych v bytě a měla svůj kobereček. Každý den bych vstávala, kdy bych chtěla. Pak bych šla k misce, kde by bylo chutné jídlo. Potom bych se umyla a šla probouzet mého majitele. Pak, kdy by se majitel ospalý oblékal a snídal, ležela bych a opovážlivě se dívala na něho. Kdybych byla sama doma, udělala bych všechno, aby moje vlna byla všude. Večer bych hlasně mňoukala, aby mě hladili a dali víc potravy. Před spaním bych šla k majitelovi a nedala mu spát.

Jegor:

Kdybych byl nějakým zvířetem, myslím, že byl bych kocour. Proto mohl bych celý den jenom spát, jíst, nic nedělat a přinášet štěstí lidem. A taky mohl bych dělat všechno, co chci, například: křičel bych jsem pod dveřmi, abych otevřeli jich, a pak prostě bych jen seděl a se díval jsem na člověka, který otevřel dveře. Jen kvůli tomu chtěl bych být kocourem. A byl moch moc roztomilé a líný. Vždycky bych spal na klávesnici a mě by nikdo nedotknul.

Kromě kocourů má Jegor rád i mořské šunky ;-)

Adel:

Kdybych byla zvíře, byla bych kočkou. Kočky vypadají moc roztomile, tak majitelé mají rádi jich jenom za existování a hladkou srst.

Chtěla bych být kočkou nějaké bezdětné ženy, abych děti na mě nerušili a všichni peníze utráceli na krmivo. Kdybych byla kočkou, nemusela bych vždycky poslouchat těžký náklad cizích starostí a hrála bych si jenom na svém písečku. Prožila bych asi 7 let a pak bych zemřela tlustou a línou.

V realitě nejsem kočka, tak musím hodně studovat, abych v budoucnosti mít normální život a nezemřet tlustou a línou.

Káťa:

Vždycky jsem chtěla být černo-bílou hebkou a taky nemotornou pandou. Byla bych roztomilým legračním zvířátkem, které mohlo by získat kterýkoli srdce. Každý den bych hrála s ostatními pandami nebo s chůvami pand, jedla bych bambus a rozesmávala bych lidi svou laskavostí. Žila bych v ZOO, kde by každé dítě bylo schopno se se mnou vyfotit nebo přikrmit bambusem.

Tamerlan:

Chtěl bych být mývalem. Protože myslím, že jsou moc chytrí a moc legrační. Když něco potřebují, vždycky dělají všechno, že musí, aby to dostali. Když je nějaká nebezpečná situace, předstírají, že jsou mrtví. Nebo, když mají děti, bojovají s jakýmkolivem soupeřem, dokonce s těmi, kdo jsou víc než mývaly. A taky jsou roztomilé. Lidi dávají jim jídlo a pití. To je proč mývaly nepotřebují hledat to v odpadku. Ale když potřebují, vždycky můžou najít tam moje oblíbené jídlo: pizzu, hamburgerů a tak dál. A taky mají černé kruhy pod očima, jako já.

Nurs: 

Kdybych byl zvíře, byl bych svištěm. Protože spí tři měsíce v zimě a já taky mám rád spát. Taky jak svišť, nelíbí se mi zima. Svišť je všežravý, jako já. A taky kopá nory a spí tam polovinu dne. Také chtěl bych být lumíkem. Oni vždycky chodí se skupinou. Lumík je malý a milý zvíře, ale občas udělá sebevraždu, protože může lehce dostat do depresie.

A  kým bych chtěla být já? 
No samozřejmě, že naším Zoránkem, protože ten se má jak prase v žitě

Proč bychom se nee-těe-šii-li?

všichni spolu

Děkovačka

Tak tenhle popěvek si možná od včerejška kromě mne zpívají i kolegyně a někteří studenti. Už podruhé jsme totiž navštívili chloubu naší krásné Prahy, Národní divadlo. Poprvé to byla Dvořákova Rusalka, tentokrát Smetanova Prodaná nevěsta. A přestože jsme ji s kolegyněmi viděly už mnohokrát, musely jsme konstatovat, že je pořád krásná. I když se jednalo o operu, která u současné mládeže není právě na vrcholu obliby, studenti byli spokojení. Kromě Mařenky a Jeníka sklidil největší úspěch koktavý Vašek a nadšeni jsme byli také z cirkusové scény s ve vzduchu zavěšenými hadrovými panáky. Erotické scény tam tentokrát naštěstí nebyly...

Umělecký zážitek jsme si během dvou přestávek zpříjemnili nejen návštěvou střechy Národního divadla, ze které se odkrýval nádherný výhled na večerní Prahu, ale také typickými českými chlebíčky, které jsou nejlepší právě tady. 

A protože jsem se při minulé návštěvě divadla zlobila, že ne všichni mají vhodné společenské oblečení, Tamerlan a Nursultan si o Vánocích přivezli obleky z domova.

Vidíte, jak jim/nám to sekne?

A co na to Lola?

Včera jsem měla pěkný večerní program. Šli jsme se skupinou do Národního divadla. Dívali jsme se na operu "Prodána nevěsta". To není první cesta do divadla, už jsme tam byli. Naposled jsme se dívali na operu "Rusalka". Včerejší opera byla zajímavější než minulá.

Krátce o obsahu: Jeden kluk myslil, že on je nejchytřejší ve městě a prodal svou nevěstu sám sobě za 300 zlatých. Líbila se mi hra herců a to, jak zpívali.

Vrylo se mi do paměti, že o jedné přestávce jsme šli na střechu a dívali jsme se na noční Prahu. 

Praha je moc krásná obzvláště v noci. 

Chtěla bych znovu navštívit Národní divadlo se svou skupinou.

A Tamerlan?

Byli jsme včera v opeře, která se jmenovala Prodaná nevěsta. Ta opera byla moc zajímavá, ale někdo chtěl spát. To byla historka o ženě, která milovala svého kluka a o muži, který řekl, že miluje holku, ale pak ji prodal za 300 korun. To znamená, že jeho láska stojí asi 3 obědy v Mac Donaldsu. Ale ta historka měla nečekané rozuzlení: v konci ukázali, že muž prodal ženu sám sobě. To znamená, že muž dostal krásnou holku za 300 korun, protože byl chytrý. Byli tam ještě další lidi, ale nebyli zajímaví. Líbil se mi jenom Vašek, který le-le-legračně mluvil. A ještě tam krásně zpívali, ale vůbec jsem je nechápal, proto jsem četl české a anglické titulky, které, díky bohu, tam byly..

A hádejte, kdopak je tahle roztomilá uvaděčka?

Povídání o pejskovi... a KOCOUROVI aneb co máte doma za pitomce?

Teda co se mne týče, dávám přednost psům, ale co nadělám, do mé letošní skupiny se nejspíš dostali jen ti, kteří mají kočku, ale hlavně pak kocoura (že bychom si to pomíchaly s kolegyní Danielou?)

Tohle nejspíš bude Tamerlanův Felix

A tak jsem se rozhodla, že jednu stránku věnuji i těmto rozkošným mazlíčkům (kdo neumí rusky, tedy "pitomcům"). 

Poprosila jsem Tamerlana, aby mi nakreslil kocoura a poté, co odpověděl:
"nakreslím několik KOCOUREV :)" mi hned bylo jasné, že jsem se rozhodla správně

A co jsme se o kocourech dozvěděli?

Jmenuje se ho Temudžin (Tamerlan)

Sousedův kocour chodí s mou kočkou (Karina)

Jeho vlna vždycky byla moc špatná (Nasťa)

Staří kočci (Lola)

Je to lavice nebo krabice?

A aby ani psi nepřišli zkrátka:

Nemůžeme nikam jet kvůli psovi (Alina)

Ubytování pro psa (= psí bouda) (Lola)

Týkala jsem se psa a zamilovala ho (Karina)

Psinek (Jegor)

A nesmíme zapomenout ani na další mazlíčky:

Malé prasátky (Arystan)

Mořský kotík (Lola)

Vjepr (= vepř) (Jegor)

A to nejlepší na konec.. Jestlipak víte, co je to mořská šunka??
Že ne, tak správná odpověď je morče :))
(autorem tohoto skvostu je Rizvan z 5. skupiny)

Pac a pusu

Ty (ne)dělej to a ty zas tohle!

Tento týden probíráme rozkazovací způsob a tak mne napadlo zeptat se studentů, jaké jsou moje nejčastější příkazy a zákazy.

A nestačila jsem se divit, když popsali celý papír A4. A tak se na něm kromě příkazů a zákazů objevily i další hlášky, jako například:  

Vyvolejte někoho!
Pojďte k tabulce!
Nechte toho, kluci!
Nespěte, prosím!
Neležte na lavici!
Pozor na slovosled!
Chytejte! (míček)
Vypněte mobil!
Ticho!
Poslouchejte!
Nechrápejte mi tu!
Tssss, kluci!
Uklidněte se!
Nerozčilujte mě!

Tamerlane!
Pane Bože!
Ježíš Maria!
To je hrůůůůza!  
To mě už fakt nebaví...

Kde je Arystan?
Já vám dám za to plus
Pojďte na přestávku
Chcete poslouchat písničku?
Copak?
Tak jo...
Takže..

A nyní jen pro zasvěcené ;-)
Tužka vlasti
Tипа..
Malina

Mikuláš ztratil plášť a Mikuláška raději nepřišla

Poslední dobou mám nějak méně času než obvykle a tak jsem Vám ani nenapsala o tom, jak jsme slavili Mikuláše...

Tak tedy: Domluvili jsme se, že studenti si vyrobí masky a složili se i s učiteli na příspěvek na mikulášskou nadílku.

demo verze

Z domova jsme přinesli košík pro Mikuláše a kožich pro čerta. Zbytek nezbytných doplňků si studenti koupili nebo vyrobili sami, jako třeba tyhle rohy

Tak nevím, budeme mít jednoho čerta nebo dva jednorožce?

padlý anděl nebo čert?

                                    rozkošný anděl (všimněte si těch bačkůrek) a strašlivý čert 

Když byli všichni připraveni, vydali jsme se po skupinách odměnit poslušné děti a učitele a nařezat zlobivým.

Poslušné děti dostaly bonbony, mandarinky a buráky, ty neposlušné jen bramboru.

Pár odvážných dokonce zazpívalo.

A tady komplet všichni

Profi fotky musím vyžebrat od kurátorek

Macbeth

Moje letošní skupina je velmi kulturní a to dokonce i kluci, což nebývá zvykem. 

A protože všichni úspěšně složili test na úroveň A1, rozhodlo se, že půjdeme do divadla a uvidíme, jestli už budou rozumět. 

Shakespearův Macbeth není právě jednoduchý, ale nízká cena zvítězila. No co, když nebudou rozumět, půjdeme holt domů ;-)

Holky i kluci přišli krásně oblečení (řekla bych lépe než Češi) a usedli jsme do sedadel. Trochu mě vyděsilo, že divadlo bylo poloprázdné, což se však nakonec ukázalo být výhodou... a to, když nás paní uvaděčka posunula dopředu, takže místo v 17. řadě jsme seděli ve 4.

Další šok přišel hned ve druhé scéně, která se odehrávala v nočním klubu, kde spoře oděné dívčiny (čarodějnice) sváděly opilé muže. To už jsem si živě představovala, jak rodiče píšou do školy stížnosti pro narušení mravní výchovy jejich dětí!

 No zkrátím to. Aćkoli bylo pojetí  velmi moderní, shodli jsme se jednotně, že se nám představení líbilo a to je nejdůležitější.

A tady můžete vidět, jak nám to sluší:

Tady je odkaz:

http://www.mestskadivadlaprazska.cz/inscenace/295/macbeth/

A tady ohlasy mých studentek:

"V sobotu šli jsme do divadla na divadelní hru Shakespeare "Makbet". Četla jsem tu hru, když mi bylo 12 let, a tak jsem byla ráda,že jsem ji viděla v dospělosti.
Divadlo ABC je malé,ale útulné a moderní. Hlavní nezapomenutelné chvíle představení byly výkony herců. Každý herec hrál realisticky. A přestože inscenace byla smíšená v češtině, to si mi líbilo."
Káťa

"V sobotu večer naše skupina šla do divadla.  Dívali jsme se na divadelní hru Macbeth. To byla moje první návštěva divadla v Praze. Představení bylo v Divadle ABC,  to je malé, ale moderní. Protože divadelní hra byla v češtině, nemohla jsem ji celkem ocenit. Bohužel pro mě bylo těžko se usilovně dívat na představení víc  dvou hodiny,  ale jsem ráda,  že jsem zahledala ho. 

Ze všech herci se líbila mi herečku,  která hrála ženu Macbetha.  Byla moc charismatická. Taky se líbila mi metafora židli, která zosobňovala zlámané životy. 

Zcela jsem ráda,  že jsem byla v divadle,  teď chci jít na představení  Evžen Oněgin. 

Marina

P.S. Příště jdeme na Rusalku do Národního ;-)

Když se stírá hranice mezi živými a mrtvými

Poslední říjnový den jsme se rozhodli, že oslavíme Heloween. Přestože tenhle svátek není v naší zemi příliš populární, byla to příležitost posedět a pobavit se o něčem jiném než o gramatice.

A tak studenti přinesli mraky jídla, já jsem upekla mrkvový dort a vydlabali jsme dýni.

Koukejte..

Jak už jste si asi všimli, Tamerlan a Jegor moc rádi kreslí. Tentokrát jim s výzdobou pomohla i Alina

Lola dohlíží na přípravy

Kdo to proboha fotil, že jsme všichni bez hlavy?? Nebo to je schválně heloweensky?

Všichni spolu

A čtěte zprávy našich zpravodajů:

Káťa: 

"Včera byl Halloween. Rozhodli jsme se oslavit ve škole. Naše učitelka navrhla zorganizovat  pití čaje. Nakupili jsme moc ovoce s kamarádkou a naše spolužáci přinesli zmrzliny a moc kinech (co to je, Káťo??) sladkosti. Paní Eva upécla lahodný mrkovový dort. Holky vyřezaly dyně.  Měli jsme krásný svátek."

Madina:

"31. října je Svátek Všech svatých. Naše skupina dělala pití čaje, aby oslavit ten den. Každý člověk přinesl sladkosti, a paní Eva upekla moc chutný dort. Holky vyřízly dýně, zapálili jsme svíčky a užili isme spolu."

Assel: 

"Včera bylo 31. října a slavili jsme Halloween. Každý přinesl něco k čaji, například já jsem šla ráno do supermarketu, abych koupila sušenky Oreo (Assel, není to reklama??) Kluci přinesli zrzlinu, ale holky přinesli hodně sušenek a ovocy. Naše učitelka upékla chutný mrkevný piroh. Všchné ho ochutnali (Nursultan ne, já jsem to viděla!). Vyříznula jsem dyni a dali jsme tam svíčku. Odpojili jsme svítidlo a bylo ve třidě utulně. Tak jsme pili čaj a jedli sladkosti."