Zadala jsem studentům úkol, aby napsali, jakým zvířetem by chtěli být, kdyby mohli.
A takhle to dopadlo:
Jako obvykle, nejvíc se nám urodilo koček
a kocourev ;-)
Anastasia:
Když jsem připravovala domácí úkol, neměla vůbec nápad, jakým zvířetem chtěla bych být. Hledala jsem na internetu nějaký test. Našla jsem jeden test "Jaké zvíře byste byli?". Udělala jsem ten test na webu. Podle testu já bych byla kočkou. Výsledek chtěla bych přečíst:
"Vašim vnitřním zvířetem je jednoznačně kočka. Nepotrpíte si na laciná gesta a není jednoduché proniknout do vaší blízkosti.
Vaše nároky na ostatní jsou značně vysoké a rozhodně se nekamarádíte na počkání. Potrpíte si na originalitu a respektujete osobnost člověka. Jste ale také značně náladoví a nepříliš spolehliví. Pokud jde o váš vlastní prospěch, jste schopni jít i přes mrtvoly."
Líbí se mi, jaké kočky jsou. Že nejsou tak oddané jako psi, že mají svoji hlavu, neposlouchají majitela vždycky, ale jsou nezávislé. Také se mi líbí jejich tiché a elegantní chování. Někdo řekl: kdysi se lidé chovali ke kočkám jako k bohům.
Marina:
Kdybych byla zvíře, byla bych kočkou. Žila bych v bytě a měla svůj
kobereček. Každý den bych vstávala, kdy bych chtěla. Pak bych šla k misce,
kde by bylo chutné jídlo. Potom bych se umyla a šla probouzet mého majitele.
Pak, kdy by se majitel ospalý oblékal a snídal, ležela bych a opovážlivě se
dívala na něho. Kdybych byla sama doma, udělala bych všechno, aby moje vlna
byla všude. Večer bych hlasně mňoukala, aby mě hladili a dali víc potravy. Před
spaním bych šla k majitelovi a nedala mu spát.
Jegor:
Kdybych byl nějakým zvířetem, myslím, že
byl bych kocour. Proto mohl bych celý den jenom spát, jíst, nic nedělat a
přinášet štěstí lidem. A taky mohl bych dělat všechno, co chci, například:
křičel bych jsem pod dveřmi, abych otevřeli jich, a pak prostě bych jen seděl a
se díval jsem na člověka, který otevřel dveře. Jen kvůli tomu chtěl bych být
kocourem. A byl moch moc roztomilé a líný. Vždycky bych spal na klávesnici a mě
by nikdo nedotknul.
 |
| Kromě kocourů má Jegor rád i mořské šunky ;-) |
Adel:
Kdybych byla zvíře, byla bych kočkou. Kočky vypadají moc roztomile, tak majitelé mají rádi jich jenom za existování a hladkou srst.
Chtěla bych být kočkou nějaké bezdětné ženy, abych děti na mě nerušili a všichni peníze utráceli na krmivo. Kdybych byla kočkou, nemusela bych vždycky poslouchat těžký náklad cizích starostí a hrála bych si jenom na svém písečku. Prožila bych asi 7 let a pak bych zemřela tlustou a línou.
V realitě nejsem kočka, tak musím hodně studovat, abych v budoucnosti mít normální život a nezemřet tlustou a línou.
Káťa:
Vždycky jsem chtěla být černo-bílou hebkou a taky nemotornou pandou. Byla bych
roztomilým legračním zvířátkem, které mohlo by získat kterýkoli srdce. Každý
den bych hrála s ostatními pandami nebo s chůvami pand, jedla bych
bambus a rozesmávala bych lidi svou laskavostí. Žila bych v ZOO, kde by
každé dítě bylo schopno se se mnou vyfotit nebo přikrmit bambusem.
Tamerlan:
Chtěl bych být mývalem. Protože myslím, že jsou moc chytrí a moc legrační. Když něco potřebují, vždycky dělají všechno, že musí, aby to dostali. Když je nějaká nebezpečná situace, předstírají, že jsou mrtví. Nebo, když mají děti, bojovají s jakýmkolivem soupeřem, dokonce s těmi, kdo jsou víc než mývaly. A taky jsou roztomilé. Lidi dávají jim jídlo a pití. To je proč mývaly nepotřebují hledat to v odpadku. Ale když potřebují, vždycky můžou najít tam moje oblíbené jídlo: pizzu, hamburgerů a tak dál. A taky mají černé kruhy pod očima, jako já.
Nurs:
Kdybych byl zvíře, byl bych svištěm. Protože spí tři
měsíce v zimě a já taky mám rád spát. Taky jak svišť, nelíbí se mi zima.
Svišť je všežravý, jako já. A taky kopá nory a spí tam polovinu dne. Také chtěl
bych být lumíkem. Oni vždycky chodí se skupinou. Lumík je malý a milý zvíře,
ale občas udělá sebevraždu, protože může lehce dostat do depresie.
 |
A kým bych chtěla být já?
No samozřejmě, že naším Zoránkem, protože ten se má jak prase v žitě
|
